Globalizace

Anime se stalo komerčně výnosným v západních zemích, o čemž svědčí rané komerčně úspěšné západní adaptace anime, jako jsou Astro Boy a Speed Racer. Díky časným americkým adaptacím v 60. letech se Japonsko rozšířilo na kontinentální evropský trh, nejprve s produkcemi zaměřenými na evropské a japonské děti, jako jsou Heidi, Vicky Viking a Barbapapa, které vysílaly v různých zemích. Zejména Itálie, Španělsko a Francie vzrostly o produkci Japonska, a to kvůli levné prodejní ceně a produktivní produkci. Itálie ve skutečnosti dovážela nejvíce anime mimo Japonsko. Tento masový dovoz ovlivnil popularitu anime na jihoamerických, arabských a německých trzích.

Na začátku roku 1980 byly do americké kultury zavedeny japonské anime série. V 90. letech si japonská animace v Americe pomalu získala popularitu. Mediální společnosti jako Viz a Mixx začaly vydávat a vydávat animace na americký trh. Film Akira z roku 1988 je do značné míry připočítán s popularizací anime v západním světě na počátku 90. let, než byla anime dále popularizována televizními pořady jako Pokémon a Dragon Ball Z na konci 90. let. Růst internetu později poskytl mezinárodnímu publiku snadný způsob přístupu k japonskému obsahu. Brzy v tom hrálo hlavní roli online pirátství, které se postupem času objevilo legální alternativou. To platí zejména pro síťové služby, jako jsou Netflix a Crunchyroll, které mají velké katalogy v západních zemích, ačkoli od roku 2020 mají fanoušci anime v mnoha západních zemích, jako je Indie nebo jihovýchodní Asie, potíže s přístupem k legálnímu obsahu a proto se stále obracejte k pirátství online.

Reakce fanoušků

Kluby anime vyvolaly v 90. letech anime konvence s „boomem anime“, obdobím poznamenáným zvýšenou popularitou anime. Tyto konvence jsou věnovány anime a manga a zahrnují prvky jako cosplay soutěže a průmyslové diskusní panely. Cosplay, portmanteau pro „kostýmní hru“, není pro anime jedinečný a stal se populárním v soutěžích a maškarádách na anime konvence. Japonská kultura a slova se do angličtiny dostaly díky popularitě média, včetně otaku, nelichotivého japonského výrazu běžně používaného v angličtině k označení obsedantního fanouška anime a mangy. Dalším slovem, které vzniklo při popisu obsedantních fanoušků ve Spojených státech, je wapanština, což znamená „bílí jedinci, kteří chtějí být Japonci“, nebo později známý jako weeaboo, jednotlivci, kteří prokazují posedlost v japonské anime subkultuře, což je termín, který pochází z nevhodného obsahu zveřejněného populární web vývěsky 4chan.org. Milovníci anime vytvořili fan fiction a umění fanoušků, včetně počítačových tapet a anime hudebních videí (AMV).

Anime styl

Jedním z klíčových bodů, díky nimž se anime lišilo od několika západních karikatur, je potenciál pro viscerální obsah. Jakmile se dá očekávání, že aspekty vizuální intriky nebo animace určené jen pro děti, odložit, diváci si uvědomí, že témata zahrnující násilí, utrpení, sexualitu, bolest a smrt mohou být prvky vyprávění, které se v anime používají stejně jako jiné typy média. Jak se však anime stalo stále populárnějším, jeho styl byl nevyhnutelně předmětem satiry i seriózní kreativní produkce. Epizody „Chinpokomon“ a „Good Times with Weapons“ v South Parku, Perfect Swim Forever pro dospělé Swim a Nickelodeon's Kappa Mikey jsou západními příklady satirických vyobrazení japonské kultury a anime, ale anime trofeje byly také satirizovány některými anime, jako je KonoSuba .

Tradičně byla za anime považována pouze japonská díla, ale některá díla vyvolala debatu o stírání hranic mezi anime a karikaturami, jako je například americká produkce anime ve stylu Avatar: The Last Airbender. Tato díla ve stylu anime jsou definována jako animace ovlivněné anime ve snaze klasifikovat všechna díla ve stylu anime jiného než japonského původu. Někteří tvůrci těchto děl uvádějí anime jako zdroj inspirace, například francouzský produkční tým Ōban Star-Racers, který se přestěhoval do Tokia, aby spolupracoval s japonským produkčním týmem. Když je anime definováno spíše jako „styl“ než jako národní produkt, ponechává to otevřenou možnost výroby anime v jiných zemích, ale mezi fanoušky to bylo sporné, když John Oppliger uvedl: „Naléhání na odkazování na původní americké umění jako japonské „anime“ nebo „manga“ připravuje dílo o svou kulturní identitu. “

Mediální franšízy

V japonské kultuře a zábavě představuje mediální mix strategii k rozptýlení obsahu napříč různými reprezentacemi: různá vysílací média, herní technologie, mobilní telefony, hračky, zábavní parky a další metody. Je to japonský termín pro transmediální franšízu. Termín získal svou cirkulaci koncem 80. let, ale počátky strategie lze vysledovat až do 60. let s množením anime a jeho propojením médií a zboží.

Řada anime mediálních franšíz si získala značnou celosvětovou popularitu a patří mezi mediální franšízy s nejvyššími tržbami na světě. Pokémon je zejména mediální franšíza s nejvyššími tržbami všech dob, větší než Hvězdné války a Marvel Cinematic Universe.