Hip-hop je dynamický a energický tanec, který vznikl v ulicích NewYorku v 70. letech. Tento styl je známý svými rytmickými a často akrobatickými pohyby, které vyjadřují jedinečnou kulturu a životní styl jeho tvůrců. Hip-hop není jen tanec, ale také způsob sebevyjádření, který zahrnuje rap, graffiti a DJing. Tento tanec oslavuje individualitu a kreativitu, a proto si získal popularitu po celém světě. Každý tanečník přináší do hip-hopu svůj vlastní styl a osobnost, což činí tento tanec neustále se vyvíjejícím a fascinujícím.

House dance je styl tance, který vznikl v klubové scéně Chicaga a New Yorku během 80. let. Tento tanec je známý svou plynulostí, rychlostí a složitými kroky nohama, často kombinovanými s improvizovanými pohyby horní části těla. House dance je silně ovlivněn hudbou house, která se vyznačuje rytmickými a elektronickými beaty. Tanečníci house dance kladou důraz na svobodu projevu a individualitu, často improvizují a vytvářejí nové pohyby přímo na parketu. Tento styl tance je nejen fyzicky náročný, ale také neuvěřitelně expresivní, což ho činí populárním v klubech po celém světě.

Scénický tanec je určený pro divadelní scénu, nemá žádná striktní pravidla ani omezení. Cílem scénického tance je vyjádření příběhu, myšlenky nebo pocitu. Většinou postrádá strnulé pózy, důraz je kladen na plynulý tok pohybů, přirozenost a originalitu pohybového vyjádření. V poslední době má i velké rozšíření mezi tanečními soutěžemi, ve kterých se pohybuje na velmi vysoké úrovni. Důraz je kladen především na duševní dění – pocity, myšlenky – a to je přenášeno do pohybu. Hudba bývá většinou pochmurná a smutná, ale jsou výjimky, u kterých to je naopak nebo méně znatelné. Tzv. improvizace k scénickému tanci je libovolný tanec, který tanečník vymýšlí za pochodu. Tanečník by se měl do hudby zaposlouchat a sám zjistit, jaké pohyby se k hudbě hodí.