| Úvod | Historie | Fotogalerie | Zdroje |
Kořeny rapu lze hledat v Africe. Ještě předtím než vůbec existovala hip- hopová hudba, si Grijoti ze západní Afriky vyprávěli příběhy rytmickým způsobem, za doprovodu bubínků a dalších místních hudebních nástrojů. Tento fakt je uznávaný mnoha současnými umělci, moderními „grioty“, mainstreamovou kulturou i akademiky.
Prvky blues sahají mezi work songy (pracovní písně), spirituály, otroctví, až k hudební tradici západní Afriky. Toto „blues“ bylo hráváno černými (někdy bílými) umělci v oblasti Mississippi Delta v době zrušení otroctví. Elijah Wald, historik a bluesový hudebník oceněný Grammy, prohlašuje, že blues bylo rapováno již v brzkých dvacátých letech 20. století. Wald rovněž hip-hop nazval jako „živé blues“. Jazz, který se vyvinul z blues a ostatních afroamerických a evropských hudebních elementů, měl na začátku 20. století přímý dopad na hip hop; ve skutečnosti jazz je předchůdce hip-hopu, respektive odvětví poezie a jazzu – Jazz poetry (jazzová poezie), která v díle demonstruje buď rádoby-jazzový rytmus nebo velký vliv (slovní) improvizace.
Mluvené slovo jazzové poezie bylo rovněž předchůdcem Beat poezie. Gil Scott-Heron, hudebník a umělec jazzové poezie, který napsal písně jako „The Revolution Will Not Be Televised“ (1971), „H2OGate Blues Part 2: We Beg Your Pardon America“ (1975) či „Johannesberg“ (1975) a tyto písně stály za ovlivněním mnoha rapperů. Podobní umělci, konkrétně The Last Poets, kteří byli aktivní v tomto druhu politické poezie již od roku 1969, byli rovněž rapoví inovátoři. V billboard žebříčcích skončilo jejich první album v první desítce hitparády.
Během přelomu 20. a 21. století čím dál tím víc ovlivňovala americkou hudbu karibská kultura i hudba. Již v roce 1956 DJové „toastovali“ (africká tradice příběhů, které rapovali grioti) přes „dabnuté“ jamajské rytmy. Říkalo se tomu „rap“, což rozšířilo významy tohoto slova, jelikož to vyjadřovalo konání „neformálních diskuzí“. Mezi první rapery pozdějších sedmdesátých let 20. století patřil například DJ Kool Herc. Herc byl jamajský imigrant, který v podstatě navázal na vlnu jamajského toastingu.
Old school rap/hip hop (1979–2007) je éra „jednoduchých rapovaných písních“, po kterém je veliký povyk, nikoliv jak proklamuje All Music Guide, kvůli textům, ale kvůli „zlaté staré době“. Samozřejmě byly i výjimky, někteří rappeři byli více politicky orientovaní, jako například kreativní Melle Mel ze skupiny The Furious 5 (+ „šestý“ frontman Grandmaster Flash), který se soustřeďoval především na socio-politické komentáře s použitím hry se slovíčky.
Golden age hip hop (konec 80. a začátek 90. let 20. století)[8] je éra drastických změn v textech hip-hopu. Allmusic napsal „lyrické kung-fu pozdějšího hip-hopu“. Tato „zlatá éra“ končila v letech 1993 až 1994, kdy skončilo období s nejvinovativnějšími texty.
Nejvýznamnější umělci v této éře byli Run-D.M.C., Beastie Boys, A Tribe Called Quest, Wu-Tang Clan, Boogie Down Productions, Public Enemy, De La Soul, The Fat Boys, Doug E. Fresh, N.W.A., Jungle Brothers, Big Daddy Kane, Queen Latifah, Ice Cube, Salt N Pepa, 2Pac, The Notorious B.I.G., Dr. Dre. Caesar, RawG a další.