Souhvězdí i dnes pomáhají při orientaci na obloze. Žijeme-li na severní polokouli, pak můžeme během roku pozorovat souhvězdí severní, zatímco jižní nám zůstanou z velké části skryta. Je to dáno tím, že zemská osa se v prostoru téměř nepohybuje a vůči vzdáleným hvězdám zůstává v klidu (míří stále k Polárce neboli Severce). Jižní souhvězdí jsou pak bez ustání zakryta zemským tělesem.
Souhvězdí v okruhu kolem světového pólu, tzv. cirkumpolární souhvězdí jsou vidět z daného místa po celý rok. Poloměr tohoto okruhu je stejný jako zeměpisná šířka místa pozorování. Pozorovatel na pólu vidí neustále tutéž část oblohy. Naopak pozorovatel stojící blízko rovníku by během jednoho dne mohl teoreticky spatřit celé nebe i se všemi hvězdami. Polárku by neustále viděl těsně nad obzorem.
Prakticky k tomu však nikdy nedojde, neboť ve dne hvězdy pozorovat nemůžeme a celá jedna polovina nebe, ve které se nachází Slunce, je skryta v jeho záři. Musíme si počkat mnoho měsíců, než se Země na své dráze kolem Slunce posune. Tak se nám otevře výhled na souhvězdí do této chvíle skrytá. Právě proto se často hovoří o jarní, letní, podzimní a zimní obloze.
Některá další souhvězdí zde
|
Na jaře svítí vysoko na noční obloze Velký vůz, výrazná skupina hvězd patřící do souhvězdí Velkého medvěda. Voj Velkého vozu ukazuje na jasnou oranžovou hvězdu Arcturus. Hvězdy Arcturus v Pastýři, Spica v Panně a Regulus ve Lvu tvoří tzv. Jarní trojúhelník, který se nám nejsnáze podaří vyhledat za soumraku, kdy ostatní slabší hvězdy nejsou ještě pozorovatelné. |
Klikni na jedno ze souhvězdí tvořící jarní trojúhelník a dozvíš se o něm víc :)
|
|
|
|
Barbora Jurčíková
18.5.2023