TRÁVÍCÍ SOUSTAVA

špičáky (dentes canini): jeden kořen, zašpičatělá korunka

třenové zuby (dentes praemolares): jeden kořen, korunka s hrbolky

stoličky (dentes molares): dva až tři kořeny, korunka s více hrboly

V horní i dolní čelisti se nacházejí stejné typy zubů ve stejném poštu (u úplného chrupu), obě poloviny každé čelisti jsou samozřejmě symetrické. Mléčný chrup se vyvíjí od 6. měsíce života (úplný chrup vytvořen do 3 let), obsahuje celkem 20 zubů. Trvalý chrup se začíná prořezávat od 6. roku, v úplné podobě obsahuje celkem 32 zubů: V každé polovině čelisti se nacházejí (směrem od středu) 2 řezáky, 1 špičák, 2 třenové zuby a 3 stoličky (poslední stoličky, tzv. "zuby moudrosti", se prořezávají velmi pozdě a u některých lidí se nemusí prořezat vůbec).

Sliny

- složení slin:

voda a malé množství solí

hlen (mucin): usnadňuje klouzání potravy v jícnu

lysozym: enzym s mírně desinfekčními účinky

slinná amyláza (ptyalin): enzym, který štěpí škrob (a také glykogen) na jednodušší ("sladký") sacharid maltózu

Slinné žlázy jsou dvojího typu: drobné (vylučují větší množství hlenu, ve větším počtu hlavně na povrchu jazyka) a velké párové (vylučují nejvíce slin) – příušní, podčelistní a podjazykové.

2) Hltan

- křížení dýchacích a trávicích cest (vstup do hrtanu chráněn hrtanovou příklopkou)
- obsahuje hladkou svalovinu, která při polknutí vtlačí sousto do jícnu

3) Jícen

- dlouhý 25 až 30 cm, prostupuje bránicí a ústí do žaludku
- v jeho stěnách (stejně jako ve stěnách žaludku a střev) jsou dvě vrstvy hladké svaloviny, které zajišťují peristaltiku (posouvání obsahu postupným zužováním a roztahováním stěny)
V jícnu může peristaltika probíhat nejen směrem do žaludku, ale v nouzi i opačně (při zvracení).

4) Žaludek

- umístěn v levé horní části břišní dutiny
- pružný, maximální objem 2 až 3 litry
- hlavní funkce: skladování potravy, její promíchání a zahájení trávení pomocí žaludeční šťávy

Části :

česlo: vstup do žaludku, uzavřen hladkým svěračem (při poruše vzlíná žaludeční šťáva do jícnu = "pálení žáhy")

vrátník: výstup ze žaludku do tenkého střeva, uzavřen hladkým svěračem

Žaludeční stěna obsahuje kromě vaziva vrstvy hladké svaloviny (jejich pomalá peristaltika zajišťuje promíchání obsahu) a vnitřní žaludeční sliznici, která produkuje žaludeční šťávu (denně až 2 litry).

5) Tenké střevo

- dlouhé 3 až 5 m
- má tři úseky: dvanáctník (navazuje na žaludek, nejvíce trávicích šťáv) lačník (nejdelší úsek, absorpce živin) kyčelník (dokončení absorpce většiny živin)
- vnitřní povrch je zvětšený pomocí klků (drobné prstovité výběžky, zvětšují vstřebávací plochu na řádově stovky m2 )

- funkce: úplné rozštěpení složek potravy a vstřebání živin do střevní stěny (a následně vrátnicovou žilou do jater)

5) Tlusté střevo

- navazuje na kyčelník (poslední úsek tenkého střeva), na začátku je kratičký úsek rudimentu (nefunkčního pozůstatku) slepého střeva s červovitým přívěskem (apendixem)
- délka přibližně 1,5m
úseky: vzestupný tračník (od slepého střeva šikmo vzhůru doprava), příčný tračník (zprava doleva), sestupný tračník (šikmo dolů směrem k pánvi), esovitá klička a konečník (poslední úsek, zakončený řitním otvorem)

- funkce: vstřebávání vody (hlavní funkce) a některých solí úprava zbytků pomocí střevních bakterií – přeměna na méně toxickou formu, tvorba některých vitaminů (např. vitamin B12 a vitamin K)

6) Konečník

- je uzavřen dvěma svěrači (kruhovými svaly) – vnitřní je hladký (vůlí neovladatelný) a při rostoucím tlaku se otevře.
- vnější svěrač je příčně pruhovaný a umožňuje zadržení stolice vůlí až do vhodného okamžiku - uvolnění tohoto svěrače spustí peristaltiku hladké svaloviny (vůlí neovladatelné!) ve stěnách konečníku, která obsah konečníku vypudí ven

Poruchy TS:

Zubní kaz: narušení skloviny působením bakterií (jejich kyselé zplodiny odstraňují ze skloviny vápník), vzniklým otvorem pronikají bakterie a jejich zplodiny až k dření

Paradentóza: zánět sliznic a dalších měkkých tkání (dásní), které chrání kořen zubu. Krčky zubů se odhalují a pokračující zánět může vést až k úplnému uvolnění zubu z čelisti.

Žaludeční vředy: poškození žaludeční stěny kyselinou chlorovodíkovou a pepsinem. Hlavní příčinou je sice bakterie (Helicobacter pylori), ale rozvoj poruchy je silně ovlivněn drážděním žaludku při nesprávné životosprávě (nepravidelné stravování, alkohol, kouření, hořká káva ap.). Ze stejných příčin vznikají i vředy na vnitřním povrchu dvanáctníku.

Úvod