"Umírání a smrt je z hlediska individuálního lidského života násilným ukončením a přetržením
všeho, s čím se člověk důvěrně sžil. Proto není
pro lidského jedince smrt pouhým přechodem
z bytí do nebytí, ale skokem do prázdna
(Viewegh, 1981, s.17). Téma smrti je v naší civilizaci tabu. Lidé se instinktivně vyhýbají každé
zmínce o smrti i umírání, protože jim to připomíná vlastní smrt. Vědomí smrti narušuje člověku i jeho hierarchii hodnot, kterými se ve svém
životě řídí. Dalším zdrojem úzkosti ze smrti je
fakt, že smrt nemůžeme hlouběji analyzovat,
protože je mimo naši smyslovou zkušenost.
Fenomén tabuizované smrti, jak připomíná
Haškovcová (2007, s. 22), se stal obecným jevem zejména v době po druhé světové válce.
Lidé, kteří přežili válečné hrůzy a smrt milionů
nevinných lidí, už nechtěli slyšet o smrti. Upínali všechnu svou naději ke všemocné medicíně,
která je schopná zvítězit nad každou nemocí.
A tak se o smrti mlčelo, jako kdyby přestala
existovat"
https://kont.zsf.jcu.cz/pdfs/knt/2010/02/14.pdf
Smrt je téma, o kterém se v dnešní době nemluví, i když o něm každý ví, přemýšlí nad ním a v určité době života se s ním setká.
Pohled na smrt má každý jiný a mě by zajímalo, jaký je ten váš. Byla bych ráda, kdybyste vyplnili tento dotazník, abych si mohla ucelit obrázek o tom, jak smrt, eutanázii a následné naložení s tělem mrtvého vnímají moji vrstevníci.
Petra Lorencová
2. C
10. 4. 2021
motivace: zájem o medicínu, rozšíření vzdělání