Tvarov�n� tela prostrednictv�m zdvih�n� z�va�� je zn�m� ji� z antick� doby, ale jako samostatn� sport se kulturistika prosadila a� koncem 19. stolet�. Zpoc�tku byla roz��rena predev��m v USA a do Evropy se dostala a� po druh� svetov� v�lce. Mezin�rodn� asociace International Federation of Body Building (IFBB) byla zalo�ena bratry Benem a Joem Weiderov�mi ji� v roce 1946, uzn�n� za ofici�ln� sport se v�ak kulturistika dockala a� v roce 1968. V soucasn� dobe nese mezin�rodn� asociace n�zev International Federation of Bodybuilding & Fitness, ale puvodn� zkratku IFBB pou��v� st�le. Se z�klady vlastn� kulturistiky v dne�n�m pojet� se setk�v�me v druh� polovine 19. stolet�, kdy se zacalo s vedeck�m zkoum�n�m silov�ch cvicen� a s jejich systematick�m r�zen�m. V Evrope a v Americe vznikaly ruzn� cvicebn� syst�my a �koly. Nejvet�� postavou z t�to doby a vlastn�m zakladatelem modern� kulturistiky je Eugen Sandow (1867-1925), puvodem Nemec (vlastn�m jm�nem se jmenoval M�ller). Jeho kniha Body-Building (vydan� v roce 1903 v Lond�ne) se stala z�kladem dne�n� kulturistiky v Evrope a v Americe. N�zev knihy dal jm�no cel�mu hnut� a v anglicky mluv�c�ch zem�ch je ho dosud ofici�lne pou��v�no. Sandow�m pokracovatelem s nemen��mi z�sluhami o rozvoj kulturistiky predev��m v USA je John Grimek z rodiny slovensk�ch vystehovalcu. Johna G. Grimka vystr�dal na stupn�ch v�tezu Steve Reeves. N�stupcem Steve Reevese byl Larry Scott, prvn� dr�itel nejvy���ho zaveden�ho uzn�n� Mr. Olympia.
V CSSR kulturistika vznikla v polovine �edes�t�ch let 20. stolet�, jak p�e b�val� predseda komise kulturistiky Vojtech Fiala. K vrcholn�m kulturistum t�to doby patr� Juraj Vi�n�, Juraj Pipas�k a Milan Ok�a z Bratislavy, Josef Barto� z P�sku, Ludek Nosek z Mari�nsk�ch L�zn�, Rudolf Petr z Chomutova.
zpet