Dětské tábory lze dělit podle několika hledisek. Existují tábory určené pouze pro uzavřenou skupinu dětí, pořádané např. skautským oddílem. či jiným dětským oddílem, kde se děti celý rok schází. Opakem jsou veřejné tábory určené pro kohokoliv, kdo se na ně přihlásí.
Lidé, kteří jsou zodpovědní za děti a za průběh celého tábora se nazývají vedoucí nebo animátoři. Věk vedoucích je obvykle 18 až 25 let, protože se jedná o ideální brigádu pro středoškoláky a vysokoškoláky v období letních prázdnin. Platy vedoucích bývají většinou na úrovni minimální mzdy nebo se jedná pouze o úhradu stravy a ubytování. Na některých táborech se však jedná o dobrovolnou činnost. Výhodou je však možnost získání drahocenných zkušeností s vedením lidí a posílení organizačních schopností.
Z právního hlediska se v Česku může jednat o zotavovací akci, na které musejí být vedoucí řádně kvalifikovaní (např. zdravotník zotavovacích akcí).
Na většině veřejných táborů jsou jednotlivým vedoucím přidělovány menší skupinky dětí (někdy také oddíly či družinky), které se účastní většiny her a aktivit společně. Každý vedoucí se pak více věnuje svému oddílu. Na některých táborech mezi sebou skupinky soupeří (např. o umístění nebo o body).
Na většině dětských táborů netráví děti pouze den, ale také na nich přespávají. K ubytování nejčastěji slouží malé chatky či stany s podsadami. Existují i tzv. příměstské tábory, to znamená, že děti na noc odjíždí domů. Dětský tábor bývá často prvním místem, kde je dítě delší dobu bez svých rodičů. Stesk po domově je tak častým problémem, se kterým se vedoucí táboru musejí vypořádat.
Tábory dělíme následujícím způsobem: