HISTORIE

Výmarský ohař, jinak také známý pod přezdívkou "šedý duch" či „stříbrný duch“. Plemeno bylo zřejmě vyšlechtěno na počátku 19. století velkovévodou Karelem Augustem z Výmaru. Nic méně se najdou i skeptici, kteří tvrdí, že plemeno bylo vyšlechtěno již daleko dříve. O tom svědčí obraz namalovaný známým malířem van Dyckem, který zobrazuje Ruperta z Falcka se psem, který se dnešnímu výmaranovi velmi podobá. Musíme však vzít v úvahu alespoň to, že stříbrošedá barva se u ohařů vyskytovala již v 17. století. Mezi předky dnešního výmarského ohaře můžeme najít plemena jako jsou svatohubertští psi, krátkosrstí ohaři, angličtí pointeři, španělští ohaři a francouzští honiči. Další verze tvrdí, že výmaran, nebo spíše ohař stříbrné barvy, byl velkovévédou Karlem Augustem byl dovezen od knížete Esterháziho, kde si velkovévoda při své návštěvě zakoupil několik psů stříbrnošedé barvy. Ať tak či onak, vzniklo velké sportovní plemeno, které se využívalo při lovu velké zvěře a dokonce i ve službách policie. V době 19. století známe hned tři typu výmaranů – sanderslebenský, weisenfelský a durynský, nicméně pro kynologisckou veřejnost byl tento typ stříbrného zbarvení považován za modrou varietu německého krátkosrstého ohaře. Standard pro krátkosrstého výmarského ohaře byl vystaven roku 1896. Po druhé světové válce se výmarský ohař začal prosazovat i v Kanadě a USA.