Bunyip je mytick� zv��e �dajn� �ij�c� v Austr�lii. V�raz znamen� v jazyce Wemba-Wemba zl�ho ducha.
V�t�ina sv�dk� jej popisuje jako zv��e, podobn� plovouc�mu psovi, dlouh� 4-6 stop (120-180 cm), s hu�atou tmavou srst�, kulatou hlavou podobnou hlav� buldoka a dlouh�mi hmatov�mi vousy. N�kter� sv�dectv� uv�d�j� oran�ov� o�i a mal� kly, vy�n�vaj�c� z horn� �elisti. Podle domorodc� se �iv� kor��i a v noci se oz�v� nep��jemn�m, daleko sly�iteln�m hlasem, kter� p�ipom�n� bu�en� b�ka.
V sou�asn�m australsk�m folkl�ru p�edstavovat pred�torskou , maso�ravou verzi koaly ( Phascolarctos cinereus ). Toto imagin�rn� zv��e se b�n� vyskytuje v mnoha pov�dk�ch, kter� maj� vyd�sit turisty . Zat�mco koalov� jsou oby�ejn� poslu�n� b�lo�ravci (a p�edev��m ne medv�di).
Drop bear jsou pops�ni jako neobvykle velc� a zlov�stn� va�natci, kte�� ob�vaj� korunu strom� a napadaj� netu��c� lidi (nebo jinou ko�ist), kte�� jdou pod nimi t�m, �e sko�� na hlavu shora.
Yowie je ozna�en� nezn�m�ho druhu dvounoh�ho prim�ta, kter� se �dajn� vyskytuje v Austr�lii. Neov��en� sv�dectv� o pozorov�n� tohoto �ivo�icha poch�zej� p�edev��m z vnitrozem� v�chodn�ch st�t� Austr�lie. Proto�e jeho existence nebyla dosud prok�z�na, �ad� se mezi z�hadn� �lov�ku bl�zk� tvory jako yetti nebo bigfoot.
Sv�m vzhledem je z prim�t� nejbli��� gorile, podle popis� je to chlupat� tvor s oblou hlavou bez krku, vysok� asi 1,5 metru, pohybuj�c� se nej�ast�ji po zadn�ch kon�etin�ch a cel� pokryt� dlouhou hn�dou srst�. V mytologii australsk�ch domorodc� jsou zmi�ov�ny dva typy bytost� zvan�ch yowie. Jeden se podob� mal�mu, ale podsadit�mu chlupat�mu opo�lov�ku. Druh� typ je sp�e d�mon s dlouh�mi zuby a �erven� planouc�ma o�ima, kter� chod� po noc�ch a se�ere ka�d�ho a cokoli co mu p��jde do cesty.