Grootslang je pojmenov�n� africk�ho d�mona, kter� v doslovn�m p�ekladu znamen� velk� had.
Monstrum, kter� podle pov�st� �ije v m�st�, kter�mu domorod� obyvatel� ��kaj� jeskyn� z�zrak�, jen� se m� nach�zet n�kde pobl� Richtersveldu v Ji�n� Africe. Podle legend �lo o d�mona, kter� byl natolik siln�, �e ho bohov� rozd�lili na dva druhy zv��at: na slona a hada. Nicm�n� dvojice zv��at stvo�itele p�echytra�ila a sp��ila se, d�ky �emu� se na sv�tlo sv�ta dostala kreatura, kter� je nap�l hadem a nap�l slonem. Netvor je pr� dlouh� a� 18 metr� a tvrd� se, �e svoji jeskyni st�e�� jako oko v hlav�, nebo� v n� ukr�v� hory diamant�.
Inkanyamba je obrovsk� maso�rav� netvor, kter� by sv�m vzhledem m�l p�ipom�nat �ho�e. Podle zdroj� vznikla legenda o n�m v kmenech Zulu a Xhosa z Ji�n� Afriky. Podle nich je toto monstrum schopn� m�nit po�as� jak se mu zl�b� a �asto toho zneu��v� v boji proti sv�m nep��tel�m. Sv� t�la maj� zdobena ploutvemi a p�esto�e �ij� ve vod�, dok�� se vzn�st nad hladinu a p�trat po ko�isti.
A kdo se jim znel�b� m� pravd�podobn� sm�lu, nebo� na seznam schopnost� t�chto netvor� pat�� i um�n� vyvolat torn�do nebo p�ivolat blesky. Zaj�mavost� je, �e v Africe skute�n� �ij� sladkovodn� �ho�i, kte�� dor�staj� d�lky a� dvou metr�. Ti mohli b�t dost mo�n� zdrojem fantazie Afri�an�, kte�� vymysleli Inkanyamba.
L�taj�c� monstrum zvan� Kongamato se vyskytuje v p��b�z�ch obyvatel Zambie, Angoly a Konga a je popisov�no jako l�taj�c� plaz, p�i�em� jeho vzhled n�padn� p�ipom�n� prav�k�ho pterodaktyla. B�jn� stvo�en� pr� �ije v �ek�ch a ba�in�ch a m� ohromn� rozp�t� k��del. ��dn� pe�� byste v�ak na jeho t�le nena�li.
Zvl�tnost� je, �e se podobn� tvor pohybuje i v dal��ch legend�ch nap��� celou Afrikou. Sv�dectv� agresivn�ho dravce b�vaj� nahla�ov�na i dnes a p�esto�e je pravd�podobn�, �e v�t�ina z nich je v�plodem fantazie nebo �patn�ch sv�teln�ch podm�nek, st�le je tu nepatrn� mo�nost, �e se jedn� o neobjeven� druh �ij�c� na t�ko p��stupn�ch m�stech.
Impundulu nebo-li pt�k z blesk� je nadp�irozen� tvor z mytologie z folkl�ru kmen� Pondo, Zulu a Xhosa. Jihoafrick� ope�enec je stejn� velik� jako �lov�k a m��e svoj� p��tomnost� vyvol�vat bou�e a blesky. V n�kter�ch verz�ch p��b�hu se dok�e zm�nit v �lov�ka a v jin�ch zase p�sob� jako ochr�nce �amana. V�t�ina se v�ak shoduje v tom, �e si Impundulu nebere serv�tky a �to�� na lidi a �iv� se jejich krv�.
��sti jeho t�la a jeho vaj��ka maj� m�t z�zra�nou l��ivou moc.
Adze je bytost z m�t� pas�k� ovc� z Ghany a Toga prahnouc� po krvi. Bere na sebe podobu sv�tlu�ky, av�ak pokud ji chytnete, vezme na sebe podobu lidskou. Je velmi agresivn� a prahne po krvi a lidsk�ch org�nech, konkr�tn� pak po v�em co je ve va�em t�le a je to tepl�. Nicm�n� v podob� mal�ho hmyzu v�s Adze napadne v noci a bude v�m s�t krev, p�i�em� v�s k tomu je�t� nakaz� smrtelnou nemoc�.
Jejich ob�mi jsou v�t�inou mal� d�ti a po naka�en� se st�vaj� posedl� duchem d�mona Adze. Pravd�podobn� je tedy, �e se jedn� o m�tus vznikl� v souvislosti s onemocn�n�m mal�ri�.
Gbahali je m�tick� tvor z Lib�rie, kter� by m�l p�ipom�nat krokod�la. M�l by dor�stat do d�lky a� 9 metr�, m�t pon�kud krat�� a �ir�� tlamu ne� krokod�l a del�� nohy. A a�koli tento druh nen� v�decky prozkoum�n, r�zn� liberij�t� lovci nez�visle na sob� tvrd�, �e se pod�leli na honu takov�ho stvo�en�. Z�ejm� v�ak pravd�podobn�ji zapracovala jejich fantazie.
Zvl�tn� v�ak je, �e byl sv�dk�m tohoto stvo�en� uk�z�n obr�zek prav�k�ho vyhynul�ho tvora jm�nem Postosuchus, kter�ho ozna�ili za Gbahaliho.
Popobawa je tvor, kter� je zvl�tn� nejen sv�m zjevem ale i t�m, �e o jeho p��tomnosti hovo�� nejen historick� legendy, ale i novodob� obyvatel� Zanzibaru a Tanz�nie, kte�� s n�m �dajn� m�li m�t tu �est. Toto stvo�en� je d�monem, kter� p�es den vypad� jako docela oby�ejn� �lov�k, av�ak v noci se m�n� v jednook� monstrum s vzhledem netop�ra o lidsk� velikosti.
V temn� noci �to�� na mu�e i �eny a zn�sil�uje je, p�i�em� je obzvl�t� kut� k t�m, kte�� v n�j nev���. O �toc�ch se poprv� mluvilo v roce 1965 na ostrov� Pemba a od t� doby se opakovaly v ur�it�ch letech a poka�d� vyvolaly masovou hysterii.
F�nix je b�jn� pt�k, kter� se vyskytuje v mytologi�ch mnoha n�rod�. V podrobnostech se jednotliv� mytologie li��, z�kladn�m atributem je v�ak fakt, �e F�nix zem�e sp�len�m sebe sam�ho a op�t se ze sv�ho popela narod�. Nejstar��m v�chodiskem p�edstavy F�nixe je egyptsk� pt�k Bennu, spojovan� s bohem Re a zobrazov�n jako volavka nebo sokol s volav�� hlavou.
Prvn�m autorem, kter� pou�il slovo F�nix, byl H�rodotos, a to p�i popisu Reovy svatyn� v Heliopoli a kultu pt�ka Bennu. Podle H�rodota p�il�t� star� F�nix jednou za 500 let do chr�mu v H�liopoli a p�in�� s sebou nabalzamovanou mrtvolu sv�ho uhynul�ho otce. Ovidius ve sv�ch Prom�n�ch tento �daj pozm�nil v tom smyslu, �e star� F�nix v Heliopoli jednou za 500 let sho�� a znovu se narod� jako mlad� pt�k.