V�la, t� rusalka, divo�enka, �arod�jnice nebo bosorka, je nadp�irozen� bytost �ensk�ho pohlav�, ji� v r�zn�ch obdob�ch nach�z�me v mytologii Evropy u� od ran�ho starov�ku. Samotn� v�raz v�la je slovansk�, ale v jin�ch pantheonech zauj�maj� jejich m�sto nixy (u Germ�n�), sidhe (u Kelt�) a nymfy (u �ek�). V r�zn�ch pod�n�ch existuj� v�ly lesn�, vzdu�n�, horsk� a tak� v�ly zl�.
Nejstar�� zn�m� zpr�vy o v�l�ch u Slovan� poch�zej� ze st�edov�ku. U� v 6. stolet� psal Prokopius o uct�v�n� �nymf�, jejich slovansk� ozna�en� ale nezaznamenal. V Rusku jsou v�ly uv�d�ny ji� v pramenech z 11. a� 12. stolet� (v souvislosti se z�kazem jejich uct�v�n�), z pozd�j��ho folkl�ru ale byly vytla�eny rusalkami. V Bulharsku o nich m�me zpr�vy od 13. stolet�, v Srbsku od 14. stolet�. V �ech�ch se dochoval jedin� star�� (p�edkni�n�) doklad o p�soben� v�l v b�sni o J�t�ichu Ber�nsk�m z 15. stolet�.
Up�r �i vamp�r je legend�rn� bytost �iv�c� se �ivotn� silou, zpravidla krv�, �iv�ch. V evropsk�m folkl�ru se jedn� o nemrtv�, kte�� �asto nav�t�vuj� sv� p��buzn� a milovan� a zp�sobuj� pot�e �i smrt v m�stech, kter� ob�vali za sv�ho �ivota. P�edstava up�ra vych�z� p�edev��m z lidov� v�ry Balk�nu a v�chodn� Evropy, kde je v�ak tato bytost na rozd�l od pozd�j��ho pojet� zpravidla otekl� a m� zarudlou �i tmavou k��i.
Bytosti, kter� saj� lidem krev. V p�vodn� slovansk� a germ�nsk� mytologii se up�rem st�val �lov�k, kter� zem�el ne�ist�m zp�sobem (sebevrah, popraven� zlo�inec). Stal se j�m tak� �arod�j u��vaj�c� �ernou magii, ale i ob� tohoto �arod�je.
D�ti �arod�jnic a d�mon� se u� jako up�r rodily.
Vodn�k je vodn� d�mon ze slovansk�ho folkl�ru ob�vaj�c� �eky, potoky, jezera i rybn�ky. Podob� se mu n�meck� nixe nebo skotsk� kelpie. Vodn�k je zn�m z�padn�m i v�chodn�m Slovan�m, z ji�n�ch pouze Slovinc�m. U ostatn�ch Jihoslovan� se v�ra v n�j neobjevuje, v Dalm�cii v�ak byli zn�mi morski ljudi, bytosti nap�l ryb�, nap�l lidsk�. Jeho partnerkou �asto b�v� vodn� panna �i rusalka. V�ra ve vodn�ka vych�z� ze slovansk�ho kultu vody.
�esk� vodn�k m� podobu mal�ho mu�e se zelen�mi vlasy, hezky oble�en�ho do zelen� �i �erven�, kter�mu ze �osu kape voda. Podle jin�ho pod�n� je to o�kliv� star� zelen� mu� se �ab�mi rysy jako �irok� �sta, bl�na mezi prsty nebo vypoulen� o�i, jindy m� prav� oko rud�, voda mu neust�le kape z vlas� a jeho t�lo je m�kk� jako bl�to. �e� m� huh�avou a �p�ekroucenou�.
Vlkodlak �i lykantrop je v evropsk�ch m�tech a folkl�ru �lov�k m�n�c� se ve vlka, p��padn� v hybrida �lov�ka a vlka. P���ina tohoto statusu b�v� r�zn�, nap��klad kletba, specifick� okolnosti narozen�, pokous�n� jin�m vlkodlakem nebo se nap�t z de��ov� vody, zachycen� ve vl�� stop�. Lid� m�n�c� se ve zv��ata, v�etn� vlk�, jsou zn�mi i v mimoevropsk�ch kultur�ch, v�t�inou se jedn� o �amany �i �arod�je.
Vlkodlaci se m�n� i v jin� zv��ata ne� ve vlka, nap��klad v kon�, kr�vu, psa, ko�ku nebo slepici. K prom�n� doch�z� bu� v noci, v pozici kozelce nebo o slunovratu, zru�it j� mohlo kohout� zakokrh�n� nebo osloven� k�estn�m jm�nem. V noci �kod� dobytku, kter�mu saje ml�ko, a pos�l� na n�j nemoci, krom� toho ubli�uje i lidem. Na Istrii a v n�kter�ch ��stech Slovinska se v��ilo, �e ka�d� rodina m� sv�ho vlkodlaka (kudlak), kter� j� �kod�, a z�rove� b�l�ho vlkodlaka krsnika, kter� ji p�ed n�m chr�n�.
Klinick� lykantropie je psychick� onemocn�n�, u kter�ho doch�z� k podstatn� zm�n� ve vn�m�n� okol� a sebe sama. �lov�k posti�en� touto nemoc� s�m sebe vn�m� jako zv��e, nej�ast�ji ve form� vlka, ale m��e se identifikovat i s kr�vou, medv�dem, ko�kou, �ervem, rozto�em, slepic� �i jin�mi zv��aty. S t�m souvis� i p��znaky, kam lze �adit bezd��n� vyd�van� zvuky, zmatenost, �patnou orientaci v prostoru, plazen� a jin�.
Mo�sk� panna je mytick� bytost v podob� lidsk� �eny je� m� nam�sto nohou ryb� ocas, objevuj�c� se v m�tech a pov�stech mnoha sv�tov�ch kultur. Spole�n� se mo�sk�mi mu�i, sv�mi m�n� �asto zmi�ovan�mi prot�j�ky, jsou n�kdy souhrnn� ozna�ov�ni jako mo��t� lid�.
Sir�ny byly p�vodn� zobrazov�ny jako nap�l �eny, nap�l pt�ci, ale pozd�ji po�aly b�t ch�p�ny jako �eny-ryby, p�edev��m ve st�edov�k�ch besti���ch. Krom� toho se na v��e v mo�sk� panny nejsp�e pod�lelo pozorov�n� mo�sk�ch savc�, p�edev��m kapust��k�.
Existuje mnoho starov�k�ch text� a um�leck�ch d�l zobrazuj�c�ch nebo popisuj�c�ch mo�sk� lidi. Poch�zej� z r�zn�ch ��st� sv�ta, jako je starov�k� �ecko, Mezopot�mie, Japonsko. Ukazuje se, �e v�ichni popisuj� Mo�sk� panny velmi podobn�m zp�sobem.
Sirenom�lie neboli syndrom mo�sk� v�ly, vz�cn� komplexn� v�vojov� porucha, kdy m� �lov�k ob� nohy srostl� dohromady a tento jev p�ipom�n� ploutev mo�sk� panny.
Obr je legend�rn� bytost, kter� se vyzna�uje velikou silou a velikost�. V n�kter�ch mytologi�ch (nap��klad seversk�, �eck�) ob�i p�edstavuj� prvotn� bytosti, kter� st�ly u zrodu sv�ta a pozd�ji na stran� chaosu v bitv� proti boh�m. V novov�k�ch poh�dk�ch se v�t�inou ob�i l��� jako p�ihloupl� a zl� tvorov�, kte�� b�vaj� pora�eni lst� sv�ch mal�ch nep��tel.
Zlobr je bytost, vyskytuj�c� se p�edev��m v literatu�e, filmu a hr�ch ��nru fantasy � v�t�inou jde o zl�ho, �asto lido�rav�ho obra, obvykle nevaln� inteligence a nev�bn�ho vzhledu.
Trpasl�k je �lov�ku podobn� bytost mal�ho vzr�stu, objevuj�c� se v m�tech, pov�stech, poh�dk�ch a z nich odvozen�ch um�leck�ch d�lech. V evropsk� kultu�e jsou trpasl�ci �asto spojov�ni s podzemn�mi prostory, hornictv�m a kov��stv�m pod vlivem germ�nsk�ch tradic, jejich� nejzn�m�j��m p��kladem jsou sever�t� dvergar. V germ�nsky mluv�c�ch zem�ch jsou tak� p�edstavy o trpasl�c�ch mnohem v�ce roz���en� ne� ve zbytku Evropy.
Jako trpasl�k se rovn� p�enesen� ozna�uje �lov�k trp�c� nanismem �i obecn� takov�, kter� je mal�, nebo jin� organismy �i objekty mal� velikosti. Prvn� jmenov�n� se �asto vyskytovali v ran�m novov�ku na panovnick�ch dvorech a je t�k� ur�it zda nap��klad zahradn� trpasl�ci jsou odvozeny od nich �i do mytick�ch bytost�. Tot� plat� o trpasl�c�ch v u�en� tradici antiky a st�edov�ku.
Zarove� v�ak jsou s trpasl�ky ztoto��ov�ny �i zam��ov�ny jin� mytick� bytosti jako elfov�, goblini, sk��tci, �otci, lutinov�, leprik�ni, pygmejov� �i gn�mov�. Ve slovansk� lidov� kultu�e se trpasl�ci objevuj� p�edev��m jako r�zn� d�ln� duchov�, p��kladem jsou �e�t� a sloven�t� permon�ci a pol�t� a lu�i�t� ludkov�.
�ert je d�mon poch�zej�c� z pohansk� mytologie star�ch Slovan�. Je to v�dy zl� bytost. Po p��chodu k�es�anstv� jej Slovan� spojovali s ��blem, vl�dcem pekla.
Na sv. Mikul�e chod� �ert spole�n� s and�lem a Mikul�em a nav�t�vuj� hodn� i neposlu�n� d�ti. Ty hodn� odm�n� a ty neposlu�n� potrestaj�.
�erti jsou pova�ov�ni za poddan� Lucifera (��bla), se kter�m �ij� v pekle a nos� mu zl� lidsk� du�e.
Jednoro�ec je b�jn� tvor, kter� je obvykle zobrazov�n v podob� b�l�ho �i �ern�ho kon� �i v minulosti antilopy s jedn�m n�padn� dlouh�m rohem uprost�ed �ela. Od k�es�ansk�ho st�edov�ku je pova�ov�n za symbol s�ly, �istoty, �ivota, �t�st�, kr�sy a panenstv�.
Odli�nou p�edstavu o jednoro�ci m�li v�chodn� Slovan�. V rusk�m folkl�ru je jednoro�ec zn�m jako Indrik, car v�ech �tverno�c�, �ij�c� ve vysok�ch hor�ch na konci sv�ta. Je to obrovsk� zv��e, kter� se �iv� pouze vodou a neubli�uje jin�m �iv�m tvor�m. M� p�ipom�nat b�ka s jedn�m rohem. Jeho n�zev vybrali ru�t� v�dci na po��tku 20. stolet� pro t�etihorn�ho ob��ho nosoro�ce Indricotherium, nejv�t��ho suchozemsk�ho savce v�ech dob, a� byl bezroh�.
Podoba jednoro�ce se m�nila s kulturou. U starov�k�ch Per�an�, kde byl b�l� jednoro�ec podobn� divok�mu oslu s t�emi tlamami, v jin�ch oblastech se nejsp�e jednalo o nosoro�ce a Camphurh, camphur �i campchurch, vodn� �i oboj�iveln� jednoro�ec, p�ipom�naj�c� kozu nebo ovci se zadn�ma nohama podobn�ma kachn�m. Na �ele m� jeden roh se stejn�mi p�ipisovan�mi l��iv�mi ��inky proti jedu jako prav� jednoro�ec.
Drak je mytick� zv��e, obvykle s had�mi nebo je�t���mi znaky, kter� se vyskytuje v m�tech, pov�stech, poh�dk�ch a lidov�ch p��b�z�ch cel� �ady kultur. Jeho celosv�tov� roz���enost m� za n�sledek zna�nou variabilitu jeho vzhledu, velikosti a vlastnost�. Draci se li�� po�tem hlav � nap��klad v ��n� je zobrazov�n z�sadn� jednohlav�, �eck� mytologie znala draka stohlav�ho, v poh�dk�ch m�v� zpravidla lich� po�et hlav, nej�ast�ji t�i nebo sedm � i v po�tu nohou (nej�ast�ji dv�, �ty�i nebo ��dn�) a tak� ve schopnosti l�tat a d�t�t ohe� (p��padn� mr�z nebo jed).
Podobn� jako se li�� jejich vzhled, li�� se i jejich vlastnosti. Draci se v z�kladn�m pojet� mohou rozli�ovat na dobr� a zl�. Tradice prosp�n�ch drak� je p�ev�n� v ��n�, kde je drak symbolem moci a de�t�. Evrop�t� draci ve st�edov�ku jsou nam�sto toho ch�p�ni jako symbol ni�en� a chaosu. �asto jsou zobrazov�ni jako krvela�n� bestie, kter� ni�� v�e v okol� a poj�daj� zv��ata a lidi. Draci jsou spojov�ni s bohatstv�m a majetkem, kter� zpravidla ochra�uj� ve sv�ch sluj�ch. P�edstava draka je velmi star� a m��e odr�et zkamen�liny dinosaur�, ale tak� nemus�.
Banshee, t� zn�m� jako v�la smrti, je irsk� a skotsk� mytologick� bytost, kter� se projevuje t�hl�m zoufal�m kv�len�m a pl��em, j�m� zv�stuje smrt n�kter�ho z �len� rodiny. Podle pov�st� m� ka�d� d�le�it� rodina v Irsku svou vlastn� banshee a v�znamn�m �lechtick�m rodin�m se tak� zjevuje nej�ast�ji, ov�em ob�as ji mohou spat�it i oby�ejn� lid�. Pokud m� zem��t mimo��dn� d�le�it� osobnost, m��e se sej�t i v�ce banshee na jednom m�st�. Banshee je nej�ast�ji spojov�na s p�tic� hlavn�ch rodin v Irsku: O'Brien, O'Connor, O'Grady, O'Neill a Kavanagh.
Banshee m��e b�t pouze osoba se zelen�ma o�ima s tzv. �lut�m plam�nkem okolo panenky. Ob�asn� byly i modrozelen� o�i. V�t�inou se jednalo o �eny s tmav�mi vlasy, a to bu� hn�d� nebo �ern� barvy. Na nohou m�ly vyryt� znaky, v�t�inou znamen� blesku na n�rtu. Banshee se v rodin� poznaly v�dy tak, �e na narozen� nebo sv�tek dan� osoby se n�kdo z rodiny narodil nebo naopak zem�el. Rodina pot� toto d�t� naz�valo v�lou smrti neboli Banshee. Banshee v�t�inou byla v rodin� tvz. �ernou ovc�, proto�e se chovala jinak ne� ostatn�. Ve v�ku okolo 13-18 let se v�em Bansheem zd�ly nevysv�tliteln� a brut�ln� no�n� m�ry o jejich rodin�. V tomto stejn�m v�ku tak� ob�as m�ly stavy strnulosti (koukaly na jedno m�sto po dobu n�kolika minut a nevn�maly nic, co se d�je kolem nich). Tyto d�ti byly v�t�inou velice tich� a zd�ly se b�t plach�. Pokud je ov�em n�kdo opravdu hodn� zranil, zm�n� se velmi rychle z �lov�ka plach�ho na velice nebezpe�n�ho. �lov�ka, kter� je zranil, m��e �ekat i krveprolit�.
Banshee se v rodin� objev� jednou za 250 let. Schopnost Banshee se objev� v dosp�vaj�c�m v�ku a to tak, �e dan� osoba m� neust�l� no�n� m�ry nebo sny navazuj�c� na sebe. M��e tak� sl�chat zvuky, kter� oby�ejn� lid� nesly��. N�kter� dok�� vid�t st�ny a c�tit mrtvou du�i v podob� v�tru nebo pr�vanu. Mrtv� du�e Banshee hojn� vyhled�vaj� a sna�� se j� p�im�t o pomoc. Banshee je toti� dok�e vysly�et a p�edat vzkaz poz�stal�m.
Pekeln� pes je nadp�irozen� pes ve folkl�ru. V mytologi�ch po cel�m sv�t� se vyskytuje �irok� �k�la zlov�stn�ch nebo pekeln�ch nadp�irozen�ch ps�. Mezi funkce, kter� byly p�ipisov�ny pekeln�m chrt�m, pat�� znetvo�en� �ern� srst, z���c� �erven� o�i, super s�la a rychlost, p��zra�n� nebo fantomov� vlastnosti a odporn� z�pach. N�kter� evropsk� legendy uv�d�j�, �e pokud n�kdo t�ikr�t nebo v�cekr�t z�r� pekeln�mu �lov�ku do o��, ur�it� zem�e. V kultur�ch, kter� spojuj� posmrtn� �ivot s ohn�m, mohou m�t pekeln� lid� schopnosti a vzhled zalo�en� na ohni. �asto jsou p�id�leni k hl�d�n� vchod� do sv�ta mrtv�ch ,jako jsou h�bitovy a poh�ebi�t�, nebo k pln�n� jin�ch povinnost� souvisej�c�ch s posmrtn�m �ivotem nebo nadp�irozenem, jako je lov ztracen�ch du�� nebo st�e�en� nadp�irozen�ho pokladu. V evropsk�ch legend�ch m��e b�t vyk�i�n�k nebo vykuchnut� pekeln�ho mu�e znamen�m nebo dokonce p���inou smrti. ��k� se, �e jsou ochr�nci nadp�irozena, st�e�� tajemstv� nadp�irozen�ch tvor� nebo bytost� p�ed sv�tem.
Pekeln� pes je �asto spojov�n i s Divok�m honem.
Nositel smrti je term�n pou��van� p�i popisu pekeln�ho syna. ��k� se, �e pekeln� housl� jsou �ern� jako uhl� a v�n� ho��c� s�ry. Maj� tendenci nech�t za sebou sp�lenou oblast, a� jdou kamkoliv. Jejich o�i jsou hlubok�, jasn� a t�m�� z���c� �erven�. Maj� ostr� zuby, super s�lu a rychlost a jsou b�n� spojov�ny s h�bitovy a podsv�t�m. Pekeln� d�moni se naz�vaj� Nositel� smrti, proto�e byli �dajn� stvo�eni starov�k�mi d�mony, aby slou�ili jako p�edzv�st smrti. Podle legendy, vid�t jednoho vede ke smrti �lov�ka. N�kdy se ��k�, �e to bylo jednou; Jindy to vy�aduje t�i pozorov�n�, aby kletba nab�la ��inku a zabila ob�. Tyto faktory d�laj� z Hellhoundu ob�van� symbol a hodn� jm�na "Nositel smrti".
Jedna se zem� s nejrozs�hlej�� a nejzaj�mav�j�� histori� a nadp�irozen�mi bytostmi je �ecko. T�ma �eck� mytologie je tak rozs�hl�, �e by zabralo dal�� samostatnou str�nku.
Mezi tyto bytosti pat�� nap��klad Harpyje, Er�nye, Graie, Sfinga, Kentaur, Kerberos, Minotaurus, Pegas, Nemejsk� lev, M�zy, Python, Lad�n, Typhon, Echidna, Med�za, Kalydonsk� kanec a dal��.