je tradi�n� postava japonsk� mytologie, toto slovo znamen� v japon�tin� �li�ka�. P��b�hy jej popisuj� jako inteligentn�ho tvora s magick�mi schopnostmi, kter� se zvy�uj� s v�kem a zku�enostmi. Mezi jeho schopnostmi vynik� p�edev��m transformace do lidsk� podoby, ve kter� obvykle lidi o��l�, ale n�kter� p��b�hy jej popisuj� i jako v�rn�ho ochr�nce, p��tele, milence a man�elky.
Kicune t� b�vaj� spojov�ny s Inarim, kter�mu slou�� jako poslov�.
V lidsk� podob� maj� jeden hmotn� ocas, a podle toho jakou maj� moc, tak tolik maj� nehmotn�ch, pr�svitn�ch ocas�.
U�i-Oni (,,krav� d�mon� �i �b��� d�mon�) je legend�rn� monstrum, kter� ob�valo Japonsko. Nej�ast�ji terorizuje ryb��e. Pracovalo v�hradn� s m�stn�mi kreaturami, kter�m se p�ezd�valo nure-onna, co� byly bestie s hlavou �eny a t�lem hada, a spole�n� �to�ili na ryb��e.
V r�zn�ch ��stech Japonska v�m budou m�stn� tvrdit n�co jin�ho. V n�kter�ch popisech bude m�t t�lo kraba a hlavu vola, v jin�ch bude t�lo sp� pavou��. Jin� se zase domn�vaj�, �e u�i-oni je jen velmi nep��telsk� kr�va. Jinde ho zobrazuj� jako zv��e s kly a s k��dly. Jinde je zobrazov�n jako ��nsk� drak.
Joro-gumo je pavou�� �ena. Jedn� se o ob��ho pavouka, kter� vl�dne schopnost� prom�nit se v kr�snou �enu (v n�kter�ch v�kladech se nem�n� a jeho horn� ��st m� vzhled �eny a spodn� ��st trupu je pavou��).
Tato kreatura m� ve zvyku nejprve sv�d�t mu�e, n�sledn� je zabalit do sv� pavu�iny, otr�vit je a v neposledn� �ad� i zkonzumovat. Jedna (daleko odporn�j��) variace p��b�hu prav�, �e joro-gumo se zjevuje jako �ena, kter� dr�� sv� d�t� a pt� se kolemjdouc�ch, zda by j� ho na moment nepodr�eli. Kdy� tak u�in�, n�hle se �d�t� v jejich rukou rozpadne na tis�covky pavou��ch vaj��ek, kter� se rozl�tnou do v�ech stran.
Kamajta�i znamen� v p�ekladu �lasi�ka se srpy�. V p��b�z�ch roz���en�ch nap��� Japonskem se jedn� o trojici bratr�, p�i�em� n�kdy se hovo�� o troj�atech lasi�ek, kter� ozbrojen� srpy napadaj� lidi a u�ez�vaj� jim doln� kon�etiny.
Prvn� z nich m� za �kol vytipovat si ob� a slo�it ji k zemi, druh� ji okam�it� pot� od��zne ob� nohy, ta t�et� pak za��v� r�ny. Podle legendy se pohybuj� tak rychle, �e �lov�k ani nemrkne a pouze mu dojde, �e mu chyb� ob� nohy.
Feng-chuang je pt�k z ��nsk� mytologie, jedno ze �ty� nebesk�ch zv��at, kter� jsou symbolem dokonalosti. Feng je mu�sk�, chuang je �ensk� sou��st pt�ka, kter� v sob� dokonale spojuje principy jin a jang.Tento ��nsk� f�nix je spojen� s ji�n� sv�tovou stranou a s p�ti ctnostmi p�edstavovan�mi p�ti barvami jeho pe�� - �ervenou, �lutou, b�lou, �ernou a azurovo-modrou.
Feng-chuang je podle ��nsk�ch m�t� kr�lem t�i sta �edes�ti rod� pt�k�. Spolu s dal��m ze �ty� nebesk�ch zv��at, jednoro�cem Ki-linem, �ije v Smaragdov�ch hor�ch. V dob� blahobytu se �iv� v�honky bambusu a rosou. Kdy� m� ozn�mit narozen� velk�ho mudrce, opou�t� les a objevuje se jako znamen� v ��i st�edu. P�itom je doprov�zen z�stupem ptactva, kte�� tak uct�vaj� sv�ho nejvzne�en�j��ho ze v�ech pt�k�.
�chi-lin je b�jn� tvor ��nsk� mytologie, hlavn� ze 360 �ivo�ich� �ij�c�ch na sou�i. N�kdy je m�sto tygra �azen mezi �ty�i u�lechtil� zv��ata (s drakem, f�nixem a �elvou).
�chi-lin je chim�ra, m� jeden nebo v�ce roh�, zelenomodrou �upinatou k��i, t�lo a kopyta kon� nebo jelena, dra�� hlavu a medv�d� oh��ku. �ije v�ce ne� dva tis�ce let, ale vid�t je jen z��dka (nap��klad byl vid�n nedlouho p�ed smrt� Konfucia). Podobn� jako evropsk� jednoro�ec, �chi-lin symbolizuje dlouhov�kost a �t�st�. Proto byl malov�n na p�edm�ty pou��van� c�sa�em. Po��naje vl�dou c�sa�e Kchang-si nosili nejvy��� vojen�t� hodnost��i obraz �chi-lina vy�it� na od�vu (nam�sto d��v�j��ho lva).
Na z�dech �chi-lina je zobrazov�n mlad�k. Podobn� jako evropsk� ��p toti� �chi-lin nos� rodi��m dlouho o�ek�van�ho syna.
D�da Mr�z je zosobn�n� rusk� legendy ve slovansk� mytologii. P�edstavuje obdob� zimy nebo kov��e. Jeho bratrem je b�h Vichr. U v�chodn�ch Slovan� je to sta�ec, kter� jezd� na san�ch se sp�e�en�m b�l�ch kon� a p�in�� zimn� po�as�. O pravoslavn�ch V�noc�ch se mu proto ob�tovala ka�e nebo kyselo. P�vodn� v�ak byl krut�m a zl�m pohansk�m bo�stvem, Velk�m Starcem Severu, vl�dcem ledov�ho chladu a sn�hov� bou�e, kter� mraz�.
Tato bytost pozd�ji zm�nila sv�j charakter a stal se z n� novoro�n� d�da Mr�z, kter� nos� d�rky. Ortodoxn� pravoslavn� tradice nezn� poh�dkovou postavu D�da Mr�ze. Koncem 30. let 20. stolet� se Stalinovo veden� SSSR sna�ilo postavou D�dy Mr�ze nahradit Je��ka a v�no�n� oslavy p�esunout na Nov� rok.
Rusk� baba Jaga je �arod�jnice, kter� m� podobu star� odpudiv� �eny, se �ed�mi vlasy, �asto velmi vyhubl� a n�kdy i s �elezn�mi zuby. Sv� dlouh� prov�en� �adra si p�ehazuje p�es rameno p�i pron�sledov�n� sv� ob�ti. P��tomnost cizince odhaluje d�ky sv�mu vynikaj�c�mu �ichu. Jej� p��buzenstvo se omezuje na �eny, �asto je jednou ze t�� sester a m�v� dcery, ty se �asto objevuj� v podob� klisen. Man�ela �i partnera nem�v�, jen v�jime�n� se vypr�v� o tom, �e zplodila syna. Ten je �asto popisov�n jako �pra�iv� h�ebe�ek�, kter� se proti v�em o�ek�v�n�m uk�e jako nejrychlej�� ze st�da.
L�t� ve velk�m hmo�d��i, odr�� se tloukem a zamet� za sebou ko�t�tem. Hmo�d�� a tlouk m��e b�t erotick�m symbolem, pou�it� t�chto dvou p�edm�t� v ob�adech a p�sn�ch rolnick�ch svateb toti� symbolizovalo sexu�ln� akt. Souvislost baby Jagy s man�elstv�m se objevuje i v p��b�z�ch, kde pom�h� hrdinovi hledat jeho nev�stu.